1. Postavení školního parlamentu ZŠ J. A. Komenského Nové Strašecí

Parlament je orgánem žáků. Jeho prostřednictvím se mohou žáci vyslovovat k otázkám školy a podílet se na spolurozhodování. Umožňuje žákům vznášet dotazy, připomínky a přicházet s vlastními náměty ke zlepšení práce školy, prostředí, vztahů mezi zaměstnanci a žáky školy a mezi školou a rodinou, zviditelnění školy na veřejnosti apod. Ustanovení žákovské samosprávy a její fungování ve škole umožňuje: Školský zákon č. 561/ 2004 Sb.

„Žáci a studenti mají právo zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků a studentů, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejím prostřednictvím se obracet na zástupce ředitele školy s tím, že zástupce ředitele školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto orgánů zabývat.“

Úmluva o právech dítěte přijatá Valným shromážděním OSN 20. 11. 1989 „Kázeň ve škole musí být zajišťována způsobem slučitelným s lidskou důstojností. Výchova musí směřovat k rozvoji osobnosti dítěte při zdůraznění respektu k lidským právům, ke vzájemnému porozumění, k míru a toleranci.“

2. Stanovy školního parlamentu

• Členem školního parlamentu se může stát každý žák 6.-9.třídy.

• Každá třída si volí jednoho zástupce, funkční období trvá jeden rok.

• Volby do školního parlamentu probíhají na začátku školního roku.

• Zvolený člen je povinen se pravidelně zúčastňovat všech řádných i mimořádných jednání školního parlamentu, v případě nutnosti se omluvit.

• V případě nutnosti mohou být členové nadpoloviční většinou svých spolužáků odvoláni a na jejich místo zvolen jiný třídní zástupce.

• Všichni členové mají rovnoprávné postavení, přítomní dospělí hlasovací právo nemají.

• K přijetí návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných.

• Rozhodnutí školního parlamentu jsou pro všechny žáky závazná.

• Školní parlament se spolupodílí na řešení problémů školy.

• Žáci, učitelé a veřejnost jsou informováni pomocí nástěnky, školním rozhlasem i školních webových stránek.

• Členové školního parlamentu mají právo nepřijmout zástupce, který by mohl narušit práci a nereprezentoval by svým jednáním dobré jméno školního parlamentu.

• Pro podněty žáků existuje schránka důvěry, která je umístěna na místě, kde se ukládají třídní knihy. Vedení školy by se mělo připomínkami zabývat.

3. Jednání školního parlamentu

• Parlament se schází jedenkrát za měsíc, dle potřeby častěji, počet schůzek není omezen.

• Na první schůzi je zvolen předseda/předsedkyně a místopředseda/místopředsedkyně.

• Jednání parlamentu se účastní všichni jeho členové a zástupci pedagogického sboru, kteří jsou určeni jako koordinátoři.

• Koordinátor usměrňuje kulturu jednání. Reprezentuje školní parlament na důležitých jednáních, kde není možná přítomnost žáků, např. jednání Školské rady.

• S vedením školy jedná školní parlament prostřednictvím svého předsedy/předsedkyně.

• Všechna jednání školního parlamentu jsou veřejná, může se ho zúčastnit i kterýkoli žák nebo dospělý zaměstnanec školy. Tito hosté mají právo vystoupit v diskusi a přednést návrh pouze se souhlasem předsedy. Nemají však právo hlasovat.

4. Kompetence školního parlamentu

• Parlament může vznášet dotazy týkající se školních záležitostí.

• Podávat návrhy na zlepšení činnosti školy a na její vybavení.

• O připomínkách týkajících se chodu školy školní parlament neprodleně informuje vedení školy, to připomínky projedná a zpětně informuje o závěrech a možnostech řešení.

• Podílet se na zlepšení spolupráce mezi učiteli a žáky, školou a rodiči.
• Pomáhat při akcích pořádaných školou.

funkce předsedy/předsedkyně
Zahajuje, řídí a ukončuje schůzi; dává hlasovat o projednávaných bodech; po domluvě s ostatními členy žákovské rady vyhlašuje další schůzi; má právo po domluvě přijít za vedením školy a přednést projednané návrhy, dává slovo hostům.

funkce místopředsedy/místopředsedkyně
Přebírá práva a povinnosti předsedy v jeho nepřítomnosti; úzce spolupracuje s předsedou žákovského parlamentu.

 

Tyto stanovy mohou být změněny pouze na návrh a se souhlasem všech platných členů školního parlamentu.