Sladké florbalové stříbro

Dívčí (ženský) florbal má v Novém Strašecí parádní jméno a renomé. Soustavná poctivá práce s mladými talenty pravidelně nese své ovoce. Letošní rok nebyl výjimkou. Počkat… Vlastně tak trochu ano – být stříbrní v celonárodním florbalovém poháru, to se rozhodně nepoštěstí každý rok! 

Předtím, než se dostaneme k finálovému turnaji, se ohlédněme za semifinálovými bitvami. O postup do finále se bojovalo 31. května v Plzni, kde se střetli vítězové Jihočeského (Týn nad Vltavou), Středočeského (naše holky) a Plzeňského (Rokycany) kraje. První zápas proti Rokycanům moc florbalové krásy nenabídl. Jednalo se tvrdé, nepříjemné utkání plné osobních soubojů. Strašeckým slečnám ovšem šlo naproti pověstné štěstíčko a na brzký obdržený gól dokázaly zareagovat dvěma zdánlivě nenápadnými střelami, které se ovšem dokutálely do soupeřovy sítě. Druhý zápas proti Týnu nad Vltavou zato bylo suverénní představení, při kterém holky diktovaly tempo hry a při závěrečném hvizdu na světelné tabuli svítilo skóre 4:1 v jejich prospěch. Nebylo co řešit, finále otevřelo své brány… 

Závěrečný turnaj, který se konal 7. – 8. června na ZŠ Kampánus v Praze, byl odehrán v průběhu dvou dní a účastníci byli rozděleni do dvou skupin. Dle umístění v rámci 1. dne se následující den svedl boj o přímý postup do finálového klání. Naše holky se ve skupině střetly s 6. ZŠ a MŠ Mladá Boleslav a s domácím Kampánusem. Zápas s Mladou Boleslaví začal sice nadějně, ale nakonec převážila kvalita na holích soupeřek – výsledkem bylo nepříznivé skóre 1:4. Druhý zápas proti domácímu výběru byl ovšem jednoznačnou záležitostí, již v první minutě se holky dostaly do vedení o dva góly a výsledné skóre se zastavilo na cifrách 7:1. 

Turnajový pavouk novostrašecké dívky vyslal do semifinálového souboje proti Světlé nad Sázavou. Nutno podotknout, že soupeřky byly papírovými favoritkami. Naše holky dvakrát prohrávaly a dotahovaly skóre. V euforickém závěru poté dokázaly převážit misky vah na svou stranu a vsítit rozhodující gól na 3:2. Bez diskuse se jednalo o jejich nejlepší zápas napříč všemi postupovými kláními, holky nevypustily jediný souboj a rvaly se jako lvice.  

Ve finále proti Mladé Boleslavi se naplno projevila únava z fyzického nesmírně náročného semifinále (naproti tomu soupeřky svůj předchozí zápas odehrály ve “vycházkovém” tempu). Zápas navíc negativně ovlivnil první vlastní gól, který holkám řádně pocuchal zápasovou morálku. Nehledě na tyto okolnosti je ovšem potřeba sportovně uznat, že kvalita byla na straně soupeřek a jejich konečné vítězství bylo zasloužené.  

Bezprostředně po zápase se slzelo, objímalo a brečelo. Emoce byly příliš silné. Postupem času ovšem holkám začalo docházet, že být druhé v republice není vůbec špatný výsledek a slzy vystřídaly úsměvy od ucha k uchu. Klobouk dolů před tím, co holky dokázaly.  

Závěrem by holky chtěly poděkovat panu učiteli Hartmanovi za jeho nasazení a trenérskou práci během všech postupových kol. Slova díků taktéž adresují panu řediteli Chocholovi, který kromě cenných trenérských rad dívkám zajišťoval pravidelný přísun zdravých kalorií (jeho nadité tašky se staly doslova legendárními) a společně s panem Hartmanem tvořili skvělé (nejen) trenérské duo.  

Mgr. Tomáš Jun